Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte se-vlk-
04. 05. 2007
3
4
1902
Autor
-vlk-
Já kdysi v noci viděl jsem
jak hvězdy dole svítí
A u nich tvory dvounohé
co říkali si lidi
Pak díval jsem se zpovzdálí
a nedbal domluv bratří
že hrátky s ohněm popálí
a bolest k ohni patří.
A velmi záhy zjistil jsem,
že vlčí zvyky mají
jen líbivějším kabátem
své touhy oblékají:
Moc, kořist a blízkost těl -
ach ano já jim rozuměl!
Žel, bylo mi to málo
a dále dával jsem
svou šedou kůži v sázku
ve snaze lépe pochopit
podivnou lidskou lásku
Opředena předsudky
že čistá je a stálá
ve tmě za pár šestáků
se často prodávala
S Nenávistí obývaly
jeden malý byt
Takže snadné potom bylo
od jedné k druhé přeskočit.
A přece byly chvíle
kdy Láska vyrazila sama
Mincí zlehka zatočila
Stařík nebo panna?
Z hlavy rozum vyprášila
ať staří nebo mladí
do žil endorfinů kila
Hleď jak se mají rádi!
A tak jsem lidi poznával
a ztrácel bázeň k nim
však ztráta strachu stala se
mým zvonem pohřebním
Spoután stál jsem pohledem
místo abych skočil -
zraněn, zajat, odveden
díky lidským očím
V kleci místa málo -
už to brzy skončí
Vědět za to stálo
Teď usnu a víc nespatřím
ty hadí lidské oči!
4 názory
jen taková malá asociace k mému nicku a životnímu pocitu :o)
...by mne zajímalo, kde se ta báseň objevila, chvíli tu nejsem a už je všechno jinak.... :o) dík oběma za zastavení.
Hezký příběh... je v tom takových obligátních postřehů... dobře urovnaných...