Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seoči
08. 05. 2001
1
0
1361
Autor
slavek
kolem a kolem, zase jdem,
kupředu, marně za svým snem,
za matkou, otcem, nadějí,
zázrakem co se nedějí.
prosíme, kradem, první hřích,
pár kapek krve - drzý smích,
opilí v lihu, s hladovou chutí,
založí spolu občanské hnutí.
Hodnoty ztraceny, těžko je hledat,
než zpátky vymáhat, lépe je nedat,
než prosit o dary, lépe je krásti,
v jedovém paloučku, ovečky pásti.
Zas myšlenky létaj a svět se točí
zmateně, pomalu, kolem těch očí,
co nejkrásnější jsou, ač je v nich bolest,
a touha k vrcholu přeci jen dolézt.
Vidím je všude, před sebou ve tmě,
vidím je okolo, venku i ve mně,
na radost pozdě, na smutek brzy,
i když v těch očích se zaleskly slzy.
Podej mi ruku svou, projdeme branou
byť smrtka vysmátá, zazvoní hranou,
kus síly co mám, moc rád Ti dám,
hlavně si pamatuj, - nejsi sám..