Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMotýlek
09. 05. 2007
0
4
507
Autor
seiia
Létá si a poletuje
vzduchem víří, nelituje.
Tu padne a tu se zvedne,
tělíčko má neposedné.
Krouží si a k nebi míří,
po nebeské délce, šíři,
třese se i ve vlnkách splývá,
pocity volnosti větru mívá.
Troufalý, až k slunci letí,
třeba doufá v nebevzetí,
však troufalost ho spaluje
horko tělo unavuje,
a on padá tam kde byl,
jen u země aby si snil.
4 názory
děkuju, je pravda, že to je asi mojí hlavní snahou.. aby to mělo nějakou myšlenku, aby to něco znamenalo. neříkám tedy, že se to vždy povede, nebo že to vždy čtenář pochopí :) ale snaha tu rozhodně je
mne se hlavne libi, ze pises basnicky, ktere taky neco znamenaji. Ze to neni jen bohapuste obtiskavani vlastni dusicky na papir (do wordu). A to jsi znovu potvrdila. Sice nesnesitelnost mladi pocitologicke je, ale to jsi psala kdysi. no a romantici se z toho nevyhrabali celej zivot:)
to je pravda, udělalo by to tu básničku pak mnohem melodičtější. zapracuji na tom :) díky
síce ti pasujú koncovky rýmov
ale k viazanosti treba aj aby ti pasoval rytmus
počet slabík
niečo čo vytvára
nielen rým
ale aj melodiu ...