Tulák hvězd

I.

Na cestách já ji znám

necelých tisíc let poslouchám

její zpěv, pak jdu dál

naslouchám.

II.

Písni svých ideí, prachu

hvězd, můzy nám po cestách

nepějí píseň svou

milencům.

R.

A když se voda zvedne z břehů

hvězdy pohasnou

a nebe se zřítí k nohám mým.

Sám jsem jak král

sám půjdu dál.

III.

Pán prstenů hledí tam

k neznámým břehům snů

v očích sůl, pravdu mám

doznávám.

IV.

Tulák hvězd, který už

nechce znát pravdu svou

prodává za svůj dech vše co

má, chce jít dál.

Je sám jak ten král

a sám snad půjde dál.