Bez názvu

Už jednou jsem do podobného stavu upadl.

Mlýnským jsem kolem a všeho litoval

Hlava se točila a hroutila

a lámala a mákem a znovu jsem litoval.

a nájemník nade mnou

zase tak nadával.

V posteli jsem nahmatal

poslední sen,

pak jsem zapálil peřinu

a jak rychle zmizel.

Ani brvou nestačil.

S plamenem se vytratí

spoustu nočních živočichů.

Co o tom sovy ví?

A stejně, řeknou jen to svoje “hú”.

Bylo zas pozdě jít ven,

tak jsem se sebral a odešel.

Odešel jsem a už se nikdy nevrátil.

Měl jsem dost spílání sousedů

i toho věčného houkáního.