Zkoušková

... a na dveře klepala maturita, a já si hrozně přál, aby při ní někdo stál při mně, někdo hodně blízký...

Pak někdo skočil a řek': "Já ne" a já v dlaních svíral Tvoje oči a každý z nás čekal, co se stane; Pode mnou jak pod listím se červenaly Tvé jahody studem a my nejsme si jisti zda zítra tu budem' zda každý z nás poletí jednou, dvakrát, ..., potřetí a nechávám si pouštět do uší Tvé zvonky jak božskou operetu tlukot srdce jež vše přehluší, tu naději, jež dáváš světu. Když cesta ke zkouškám je zas samá díra a já jsem rád, že ještě žiju, tak potom Ty jsi ta má víra, že ač vše zmizí, já dál v Tvém srdci biju...

---