Jak les zemi zachránil

jak les zemi zachránil

Voda zurčí,
poskakuje z kamenu na kamen,
to potok pospíchá
moře nasytit,

 
země ospale zívá,
louku si ledabyle pročísne,
nebe modrá se ve výšce,

slunce uznale hlavou kývá,
ráj a pokoj jako opar
nad zemí vznáší se.

Z lesů hudbu stromy linou,
větve kývou hloubce,
do příšeří stínu zvou.

Pavouk dotkal pavučinu,
potok nasytil moře,
jelen na pastvě hlavu zdvihl,

zvuk z hlubin zazněl
les pohltil
obloha se zatáhla,

 
moře vydalo sílu
rozlilo se
vlnami se žene zemí

pospíchá a hltí
pospíchá a konce nemá,
hřbet vlny rozhlíží se,

to nový zpěv z lesa se line
zarazilo se moře,
neklidně u pobřeží poskakuje,

naslouchá k lesu,
uši své pne,
les zpívá

uklidňuje moře,
rozhoupává tóny svými
moře zastavilo

na celé zemi spočíná
zpěv lesa nad mořem
moře klidné
moře klidné

ustupuje do moře,
hlas lesa je vede
zpátky do moře,

 
louka polekaně zvedá ruce,
slunce laskavě je hladí,
země se vzpamatovává

zpěv lesa hladinu níží
tvář země smáčená
k slunci oči pozvedá

 
zpěv lesa moře rozeznívá
vlny tančí
moře jako les zpívá

jelen louku prohlíží
louka s výdychem,
nakonec přece se usmívá.

Hlas v hlubině
ukryt zůstává,
ten,
co moře rozbouřil,

však moře kolébá se,
skála opět slunci se natáčí
vítr pospíchá k větrnému

příběh silný povědět
jak les moře zastavil,
jak les zemi zachránil.