"Máš maturitu, máš všechno!"

Máš maturitu, máš všechno!" ano, tohle slyším každý den. Je pravda že maturitu mám, ale přijde mi jakoby ji za mě udělal někdo jiný, někdo kdo se do mě vtělil a všechno vzal na sebe. Jak jinak si vysvětlit ten výsledek... já a dobrý v učení, to nejde dohromady. je to teprve týden, ale mě to spíš připadá jako měsíc, jako rok... každý den se v různých periodách opakují stále jen dvě věci: buďto mám náladou takovou "provozní", ani dobrou ani špatnou... a nebo mám naladu někam jít, někam daleko, od civilizace, od lidí, ale na druhou stranu zase nechci... chci být ve společnosti, kde bych měl jistotu, kdě mě obkopují lidi...

Když jsem zase znovu zaslechl to praklaté "máš maturitu, máš všechno" už to dál prostě nešlo... nemám všechno... mám akorát cár papíru, kde jsou zaznamenány výsledky někoho jiného, který se do mě vtělil. Cár papíru, který bude mít možná větší cenu při shánění zaměstnání. ale teď pro mě není nic... ano možná to zní sobecky, nebo tak že si nevážím toho co jsem dokázal... ale... já to nebyl... tak z čeho se radovat... schází mi jen jedna věc, tak málo a přece tak mnoho...