Krhavá nohavice v područí kocourově aneb demokracie v knížecím sídle neboli Je to vůbec možné? Také však Byron by se býval divil aneb kategorická papuč na na nesprávné adrese zkráceně však Ach bože co je to za název? Nebo-li zhrzencova pomsta čili kde se

Standardní večer.

Deprese ze zítřka, morální skepse, zásadní plány.

Ve svitu žárovky své stolní lampy, beru si k ruce objemnou knihu.

Mé srdce jihne! Mé nitro bouří!

Každý má šanci! Ach jak jsme moudří!

Pročítám sobě básnickou Auroru.

Neznámou sbírku neznámých autorů!

V tom prudce posvstává kocour můj z šera, zkušeně chápe se psacího pera.

Čtu jeho slova, duch můj z nich šílí: tohleto ostatní nezažijí.

Tichého vrnění poesii.