Peříčko

Peříčko letí vzduchem,

vítr ho opatrně nese,

lehounce na něj duje,

snad neztratí v lese.

Jeho dotyk je jak sen,

má namířeno do polí,

občas nějaký náraz tu je,

avšak, úder od něho nebolí,

je bělounké jak sníh,

letí stále do dáli,

chvátá, a přec pomalinku pluje,

jako by ho dálky volaly,

To peříčko je moje fantazie,

a v ní hraješ hlavní roli,

touhy Tvé teď vyburcuje,

dokud Tě láskou srdce nerozbolí.