Asfalt

Dnes jsem sel pres nove stavenou krizovatku Hlinky v Brne. Ve sluchatkach mi hrala muzika a ja se zamyslene koukal pod sve kracejici nohy. Pak jsem si vsiml, jak se na cerstve polozenem asfaltu lame svetlo takovym zpusobem, ze se od nej odrazi duhovy oblouk. Ten pochodoval se mnou a jakoby i on poslouchal hudbu stejnou jako ja a pulsoval v jejim rytmu. V tu chvili se mi ten asfalt libil. Usmal jsem se na nej.

Pouceni? I neco tak skaredeho a nesympatickeho, jako je asfalt, muze byt krasne. Staci se jen podivat ze spravneho uhlu.

---