Srnečka

Nevědomky ťape v lese,

zimou jen se třese.

Z rosy mokrou travou se nese,

jako na tanečním plese.

Srnečka slabá, maličká

Netuší ani zcelička,

Že za křovím, velkým stinným,

Stojí neviděný nikým jiným.

Oči žluté, slechy napnuté,

Všechny smysly zapnuté,

Zuby z tlamy trčí zahnuté

Náhle v hrdle srny zatnuté.

Vlk, to on srnu trhá.

Jejím životem jen tak mrhá,

Snáší se mlha…

Ach srnečka naše drahá…

V krví zbarvené trávě leží,

Vlk nažraný z místa běží.

Vlk se nažral, koza zůstala celá,

Však jiný život skončil zcela…

A s lidmi je to zrovna tak,

Zrady a lsti působí tlak,

V duši černý mrak,

Pro sebe jen svůj zrak