STRACH

Jojo... To je vše přesně ze života, jak výše uvedeno...

---

░▒▓-_-▓▒░

:))))

Satánku, nedotknu se tě ani prstíčkem, ale tohle dílo dám do Strašidelné kategorie, aby se čarodějnice naučily rozlišovat, co je houba do koupele, a jaká patří do kastrólu :--)
Kdyby o tebe čarodějnica Daemonica nezakopla, a neřekla mi o tom, vůbec bych sem do těchhle končin, kde nic jedlé neroste nezaletěla. Daemonica má oči všude, já už jsem slepá bába :--)

Anonyme 20 a učedníku, stíny za mnou v rokli, je to jen tak, že jste se mi tu zjevili v zlatozáři staré petrolejky ? K čemu jste byli povoláni, zajímáte mě, ale na vašem jméně vůbec nezáleží, vždyť jednou budeme všichni v bezejmenné věži, sám Mág to místo střeží :--)

učedník ,: :o))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))

:o)))

tak se pojďmě aspoň usmívat... společně... a upřímně :o)

*********************************************************************** Učedníku - nádhera!!! *********************************************************************** Nejraději bych Ti dal tip... ***********************************************************************

sakryš, to mělo být jinak:
***************************************************************
učedníku - nádhera!!!
***************************************************************
nejraději bych Ti dal tip...
***************************************************************

ayrne, stydím a červenám... ehm... a děkuju :o)) ale tipa můžeš dát zaslouženě sem :o)

Nemůžu, učedníku, ani sem, ani Tobě, pokaždé z jiných důvodů...

Máš pravdu, máte se na co těšit.... :o).
*************************************************************************
Díky, Anonymko 20, moc ;o))))).
*************************************************************************

Anonym 20: Hezké, ale myslím, že lesní strašidla obvykle nenosí blůzičku.
Takže bych poopravila poslední verš na:
z kůry má tužtičky
a z mechu sešit
máme se lidičky
fakt na co těšit.

avi

Myslí si, že vědí.

Karkulce poslali usměvavou pohlednici, lehli si do trávy a -jen tak- očima hladili nadýchané výšivky modrého pozadí.



Měli se zeptat víl.

O něco později srdce dýchalo šuměním lístků a zavřené oči šeptaly o vílách. Život se zklidnil - náhle zpomalil a s půlnočním vánkem se každý jeho nádech široko rozléhal, podivně a hlasitě trhal mysl. Mysl, zoufale postrádající jakýkoli jiný podnět, sevřená ocelí zvyku, metamorfující strachem v horečné touze přehlušit volání života z vnitřku lidské bytosti. Mysl, ve věčném útěku před teď, v hrůze z já. Mysl, iluze dobra, iluze lásky, iluze zla, iluze hněvu, iluze spravedlnosti. Ale oni, oni se nedali rušit, oni odpočívali, v emoci, v harmonii, v lásce, v klidu; já vdechující teď a tady.



Blázínci, říkají jim. Otřásli jste myslí a co teď máte? Nemáte chvilku klidu, pořád se jen dřete, protože srdce vám nedovolí být lhostejnými, protože srdce zná jen lásku, protože nezná iluzi, nezná iluzi nenávisti, nezná iluzi spravedlnosti.

A oni se usmějí, a tázajícího lehoučce pohladí láskyplnou myšlenkou, a jsou, a v jejich bytí je doprovází radost.

Libi se mi to, jsem zvedava, na co Smotlacha prijde... (preklep v posledni vete: 'pozoruje')

A co asi tak Smotlacha vymyslí ??????

Nestraš, když jdu ven se psem :-)))))