Japonsko 2004 - Díl čtvrtý

Čtvrtek, 13.5.2004 8:45

No, moc nevydržela. ...a řekl: "Harry Potter!" Ještě k tomu včerejšku: Ti dva pánové, co se nás ujali, nás pozvali na večeři. Nějaká buď japonská nebo čínská restaurace, kde stůl vypadal tak, že ho téměř celý tvořila plechová plotna a jen po obvodu byl deseticentimetrový pás dřeva. Večeře měla pět chodů, které nosili postupně. Ještě než přinesli první chod, vypadlo mi sklo z brýlí. Tisíckrát mohlo vypadnout, ale vybere si to zrovna při večeři s hostiteli. Člověk si nepřipadá moc inteligentně, když vrací sklo do brýlí a kapesním nožíkem se snaží utáhnout povolený šroubek. Leč hned první chod odvál myšlenky na nějaké brýle. Z kupky zeleniny vykukovala nějaká chapadýlka. Prý "Kalamari". Asi jsme jim zkazili radost, protože jsme se na to s Davidem bez váhání vrhli a pochvalovali jim, jak je to dobré. Samotné chapadýlko bylo celkem bez chuti, ale kořeněné bylo výborně. Připomínalo mi to grilované maso u nás doma. Když jsem do chapadýlka kousl, bylo to jako kousnout do nohy křemenáče. A houby já rád. V dalším chodu byli nějací červíci, tvarem barvou i velikostí mi připomínali stroužek mandarinky. Pak byly japonské nudle s čínským historickým původem, nato tradiční japonské nudle z provincie Osaka a nakonec nějaká omeleta s nudlemi a zeleninou - prý nejznámější jídlo z Osacké provincie. Když jsme to všechno snědli, chtěli pánové vyrazit za zábavou. Bohužel si zábavu představovali tak, že nás vezmou do budovy velké asi jako Tesco v centru Plzně, plné hracích automatů. Výherních i nevýherních. Prošli jsme několik pater a úplně nahoře jsme minuli dokonce i několik bowlingových drah a kulečníkových stolů. Nevím, co přesně s námi hostitelé zamýšleli, ale když u nás neviděli žádnou odezvu, prošli jsme ten dům zase zpátky do přízemí a odvezli nás do hotelu. Asi jsme se měli vrhnout k nejbližší mašince, házet do ní mince a mačkat knoflíky. Nevím. Každopádně na tu příjemnou večeři budu asi ještě dlouho vzpomínat.

Večer jsem si sedl k počítači, že budu sepisovat zážitky, když jsem den předtím vynechal, ale kvůli stavu baterky se mi to nepodařilo dokončit. Holky byly někde na výletě a tak jsem si dal zmrzlinu (úplně rozteklou), kterou jsem si den předtím koupil, a šel jsem spát.

Asi o hodinu později mě probudilo klepání na dveře. Holky se v půl dvanáctý v noci vrátily z výletu a potřebovaly nás zkontrolovat a podělit se o zážitky. Dostaly vynadáno, pumpnul jsem je o redukci na zásuvku, dal nabíjet notebook a šel spát.