Čtení z jablečných jadýrek

Sedíš na starém diivanu a  choulíš k sobě mísu se třemi jablky.

´prolneš je v dlaních a pohoupeš je ve lněné zástěře.

Na stole už dávno oschly kůrky

a zůstal talíř s lžící

                         -to aby se čas moch´ kdykoli vrátit-

pokud by bylo zač a pro koho plakat

a za kým zavírat dveře

nechala jsi dole pohár rýže

to kdybych nechtěl jít dál

a pohladilas nepovlečený polštář z  režné látky

a uklidila košili

než uvázala sis šál a vyšla s prvními sněženkami před dům

jen zvedla jsi hlavu a mlčela

když odváželi kolem tvých oken poslední dřevěné prahy z tvého domu

a nechali ti jen dveře bez kliky a bez otisku dlaně

pak  jsi je očistila

a položila na ně všechna jablka co Ti ještě zbyla

a jenom vycházející  měsíc 

a já

prodíral se oknem

aby se dotkl tvých stříbrných vlasů

když četla jsi -co ti ještě zbývá z  vyloupaných jadýrek