Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVzpomínka
01. 08. 2007
1
1
905
Autor
rewods
Tak jako řeka potkala se s mořem
Tak jako podzim listy schazuje
Tak jako vodu potřebuje kořen
Tak chci ti říct, že tě moje srdce miluje
Tak jako nové květy vykvetou
Tak jako naše děti vyrůstají
Tak jako rytíř líbá krásku zakletou
Teď už jenom ve snech naše rty se dotýkají
Máš modré oči a ladné tváře
Ke mě si chladná polární záře
Vůbec netuším, co ke mě cítíš
Co si myslíš, když mě vidíš
Jsi krásná jako luční kvítí
Dokud žiješ, má cenu žíti
Jsi krásná život máš před sebou
Stále tě miluju a půjdu za tebou
Maluji černobílé obrázky
Myslím jen na naši bývalou lásku
Kdysi naši lásku držely provázky
Teď sotva visí na jednom vlásku
Jsi krásná jako samo nebe
Naposledy s dětmi tvoje lože usteleme
Naposledy láskou spjatí spolu ulehneme
A já myslet budu stále na tebe
Život jde dál a všechno kvete
A stopy po nás vítr zamete
Po létě podzim a padá listí
A že jsem žili, už nikdo nezjistí
Rok po roku za sebou plyne
A jedna bytost za druhou postupně hyne
A bílý pán naše duše střeží
Tak nač je život, když moje tělo samo v zemi leží
Tak jako podzim listy schazuje
Tak jako vodu potřebuje kořen
Tak chci ti říct, že tě moje srdce miluje
Tak jako nové květy vykvetou
Tak jako naše děti vyrůstají
Tak jako rytíř líbá krásku zakletou
Teď už jenom ve snech naše rty se dotýkají
Máš modré oči a ladné tváře
Ke mě si chladná polární záře
Vůbec netuším, co ke mě cítíš
Co si myslíš, když mě vidíš
Jsi krásná jako luční kvítí
Dokud žiješ, má cenu žíti
Jsi krásná život máš před sebou
Stále tě miluju a půjdu za tebou
Maluji černobílé obrázky
Myslím jen na naši bývalou lásku
Kdysi naši lásku držely provázky
Teď sotva visí na jednom vlásku
Jsi krásná jako samo nebe
Naposledy s dětmi tvoje lože usteleme
Naposledy láskou spjatí spolu ulehneme
A já myslet budu stále na tebe
Život jde dál a všechno kvete
A stopy po nás vítr zamete
Po létě podzim a padá listí
A že jsem žili, už nikdo nezjistí
Rok po roku za sebou plyne
A jedna bytost za druhou postupně hyne
A bílý pán naše duše střeží
Tak nač je život, když moje tělo samo v zemi leží