UNDERGROUND

Zbal se!
Vyrážíme!
..a nekonečně daleko..
tam slunce nesvítí
tam zákony neplatí
tam morálka nehraje žádnou roli.
/chtěla\'s tam/

Než-li poslouchat tvé nekonečné stížnosti
to radši
vemu tě s sebou
k nám..
do pasti.
Odsud nevyjdeš živá..

------------------------------------------------

Tak co?
Líbí?
To jsem rád..
..vem místo támhle v rohu
...To já, když jsem byl ještě mlád
na přivítanou mi uřízli nohu
..a pak jí sežrali, -parchanti!
-ale dnes jsem tady doma-

------------------------------------------------

Trochu tě tu představím..

U stolu sedí Daniel
/je vožralej, neboj se ho/
je to šéf..
lepší na něj nemluvit.

Ten jak leží je Luboš...
Včera to trochu nezvlád..
vzal si víc než snese..
S nim nikam nechoď,
to on mě do toho zatáh...

A za chvíli příde Jáchym...
přinese jídlo
Můj nejlepší kámoš!!!...
...má AIDS a umírá...
/je mi ho líto/

Málem bych zapomněl..
Tohle je Dorota..
malá kurva
..zejtra ti ukáže kde budeš pracovat...

Všichni tady vědí, co je to život..
/ty se sem nehodíš/
/ale seš tu/
/já se o tebe postarám/

No..a ještě pro doplnění
..já jsem Samuel
/mě znáš/
***

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Je středa odpoledne a my sedíme uprostřed města v parku..hulíme špeky a popíjíme luxusní Metaxu, kterou sem lohla doma.
Měla bych bejt ve škole,..ale..tam už pár tejdnů nechodim. Místo toho trávim všechen čas s Figem. /Jeho jméno nevim-Prostě Figo/ je o pár let starší než já, nemá práci a žije se svým kámošem Samem v bytě ve měste(hned vedle metra).
Asi ho miluju...udělala bych pro něj všechno....Ale sme jen kámoši. Řiká mi, že sem jeho malá ségra. /Takže na ňáký projevování citů, tady fakt nemám šanci-všechno vzdávám/
..Nastal večer před závodama..A já spim u Figa. Je tu s náma i Sam.. Ale pozdějc prej odejde.../Já obdivuju ten jejich vztah..sou jako bráchové. Doplňujou se navzájem.. A jeden bez druhýho by nebyl nic../ Takže, můj ůkol tady je,podpořit Figa, aby se zejtra cejtil, co nejlíp a vyhrál to…
Trasa se určila už včera.. Pojede se nejdřív ve městě, a pak i do vesnic okolo.. /Bojim se o něj..Ale to nerad slyší..Má rád rychlý auta a adrenalin./
…no celou noc sme si povídali. /Pro mě to je nejúžasnější člověk, strašně ho obdivuju a je mi s nim dobře/…v pul pátý ráno už sme byli fakt unavený.. Figo mi dal pusu na dobrou noc a šli sme spát…
…9:30! Zvoní mi telefon! Hej, co se děje, ptám se Figa… Na telefonu jen vidim-volá Máti..a do pr!.. ,“No, ahoj mami”... máma: “kde prosím tě seš?!!…okamžitě domů!”..položla mi to.Rozloučila sem se s Figem(Sam už byl v práci) a mazala domů. Večer teda sraz u fontány v pul 8…hmmm.. To nevim jak vysvětlim doma…
Áááá.. doma samozřejmě přednáška.. /všechno sem přiznala..i tu Metaxu..nemělo cenu něco zapírat/..jo, teď mě čeká vojna.. A to ještě nevědi, že nechodim do školy…
Strašně se těšim na večer… Figo mi slíbil, že když vyhraje..pudem na ten koncert Plexis!!..ježiš, to by bylo super..
Tak, už je to tady.. U fontány se sešlo asi 20 lidí.. Proti sobě budou závodit Figo a Johny. Konec je naplánovanej na desátou… Než byl závod odstartovanej, řekla sem Figovi, že ho mám ráda a že se o něj bojim, ale ať tomu čůrákovi ukáže!..Na to mi řek, že je rád, že sem tu s nim…
Je deset pět.. Johny už tady ňákou chvíli je.. Strašně se vytahuje a směje se.. Figo nikde. My nevěděli, co se děje. Johny začal řikat něco o tom, že se Figo vysekal u nějaký silnice. Prej už je asi mrtvej. /kreten zasranej!..nesnášim ty jeho podělaný joky/.. Ještě chvíli sme čekali, ale pak vzal Sam motorku a jeli sme celou trať.. Našli sme ho. Nic mu nebylo… Seděl na mezi u silnice a byl strašne zkouřenej.. Nebyl ani nasranej.. Ale kecal píčoviny. Vzali sme ho domů a tam se strašně ztřískali.. Hodně lidí, dostatek hulení a chlastu.. Byl to mazec… Líbilo se mi to!
…Asi měsíc to pokračovalo v tomhle duchu akciček a nic nedělání.. Teda občas sem musela zajít do školy..Aby náhodou nevolali domu.. Všechno sem měla pod kontrolou.. Bylo to nejlepší období, co sem zažila..Poznala sem takovejch lidí.. A můžu říct-byla sem šťastná…
…Teď ale nastal ten největší zlom všeho… Volal mi Sam, že má pro mě něco duležitýho, jestli můžu přijít do parku…a plakal../sakra!/..celá sem se třásla a běžela do toho podělanýho parku!../tušila sem to, věděla sem, že je něco s Figem/
…Sam strašně plakal…Pomalu sem z něj dostala, že včera v noci jel Figo ňáký závody.. Prej byl úplně na šrot.. a zavinil bouračku.. Odvezli ho do nemocnice.. Ale ztratil hodně krve.. Nezvládl to../dál sem přestala Sama poslouchat… Bylo mi už všechno jedno.. Zbořil se mi svět.. už nevim, na co sem v tu dobu myslela..byla sem totálně mimo../ Začala sem strašně řvát… Kopat do odpadkáče../no, vlastně do všeho../ Sam se přidal.. Byli sme oba v píči..
Uběhlo asi 12 dnů../Nebo nevim kolik/ A já za tu dobu byla už 2x v nemocni pro pokus o sebevraždu.. poprvé sem se ‘trochu’ pořezala do ruky..a po druhý sem zkusila prášky…
…tak sem tam ležela.. a uvědomovala si, že.. Figo, ..odešel.. nedobrovolně.. do poslední chvíle bojoval..a já?..Já sem husa, když chci jít dobrovolně!
..Nevim, co Sam.. Nevim kde je..S kym.. Nevim nic.. Jen to, že ho z práce vyhodili kůli drogám.. A o ten svůj byt taky přišel…. Ale jednou bych se s nim chtěla setkat../Až budu připravená/
Měsíc sem nechodila do školy. Důvod-psychické problémy. Samozřejmě už dávno prasklo moje záškoláctví. Rodiče to vzali.. No, nic jinýho už jim taky nezbejvalo.. Věděli, že sem na tom špatně.. A ňáky vysvětlování nebo zákazy by neplatily…
Zase sem začala chodit do školy… Ale nešlo to… Věděli o mě hovno. A soudili mě. Nesnášela sem to tam!.. Naštěstí zbejvalo už jen 14 dní a byly tu velký prázdniny. Všichni se těšili…I já..I když sem tak docela nevěděla na co…./Asi sem to podvědomě tušila/..
Každej den o prázkách sem chodila do parku.. Poslouchala hudbu, pokuřovala si, pila vínko, relaxovala a jen tak vzpomínala….Scházela se tam taky místní skvadra feťáků… Byl tam!!..Byl mezi nima!…já ho poznala…I když byl zarostlej a hubenej….Samuel.. taky si mě všimnul.. Přiběhl ke mně..no, nebo se spíš ňák tak dobelhal.. Přisedl si.. Hodiny sme si povídali… Vyprávěl mi, kde teď žije..Že má nový kámoše.. To, o čem povídal mě strašně zajímalo.. Viděla sem v tom svobodu… /A možná i Figa/
Řekla sem mu ať mě veme s sebou.. Že tu prostě nemám proč zůstávat…Nikoho tu nemám.. Ale Sam nechtěl. Prej sem moc mladá a zničilo by mě to..Ten tvrdej život nebo co.. /Jasně, Sam si o mně vždycky myslel, že sem snobka- to mě sere!/
…Každej den o prázdninách sem strávila se Samem. /On nikoho neměl a já taky ne.. Prostě sme na sebe zbyli../.. Hodně času sme pobývali na hřbitově /pořád to pro nás byla současnost/ a modlili se za Figa.
/Já ho fakt milovala, mrzí mě, že sem mu to nidky neřekla a mrzí mě, že už to prostě nejde vrátit/
Začala škola.. Já absolutně nestíhala.. Kašlala sem na to.. Sam byl věčně někde v prdeli,..Zfetlej..A za mnou už moc nechodil…Zase sem byla sama.. Začala sem chlastat….Doma se to nedalo vydržet.. Naši se furt hádali.. Fotr si našel ňákou děvku, co by mohla bejt moje ségra! Máma to hodně špatně nesla…Všechno si to vylejvala na mě…No, i když já jí to taky moc neulehčovala…. Chtěli mě vyhodit ze školy…no a pak nakonec vyhodili…. Chvíli sem pracovala jako servírka v restauraci na náměstí.. Ale i na to sem srala.. Takže vyhazov.
…Máma na mě byla strašně naštvaná.. Táta se odstěhoval a občas mi volal.. Prej než se všechno vyřeší budu u mámy, pak mě prej chce k sobě.. Ale já mám jiný plány.. Tady už mě fakt nic nedrží.. Zbalila sem si věci a šla hledat Sama… Strašně dlouho sem ho přemlouvala, aby mě vzal k němu.. Byl sjetej.. Takže nakonec povolil.. Ale měl trapný kecy, že si život poseru ještě víc.. A začal brečet.. Bylo to hrozný…Museli sme se zkouřit.Jinak by sme zase měli depku…
Vzal mě teda tam k nim…No,..hrozný,.. pajzl největší..Smrad.. Sklep bez oken. Uprostřed jen stůl. V rohu něco jako kuchyň. Místo postelí madrace. U stolu seděl chlap, ze kterýho šel fakt strach.. Divně na mě koukal. Bála sem se ho… Prej se jmenuje Daniel a šéfuje to tady… Je to dýler.. Luboš, to je jeho brácha, přivedl Sama k fetu…/Ale byl hezkej, ten Luboš, něco mě na něm lákalo/.. Dál tu byl Jáchym.. Zdál se mi jako upřímnej a pohodovej typ…Po pár dnech sem se dozvěděla, že má AIDS…Je to Sama nejlepší kámoš. /Kurva a umírá! Proč je všechno tak nespravedlivý?!!.. Je mi všechno líto../.. Pak tu žila ještě Dorka.. Výborná holka.. Živila se jako děvka. Byla milá a mě se hned ujala..
…. Už tu žiju 3 roky.. Chodim s Lubošem.. Smažim jako všichni lidi v tomhle sklepě.
Tenhle ‘život’ neni zcela tak podle mejch představ.. Do cesty se mi postavilo hodně překážek.. Tu největší ještě pořád nemám za sebou..a často na Figa myslim..Přesto se snažim..A tenhle můj svobodnej život ‘si užívám’…/Jo, kdyby to tak šlo vrátit, tu chvíli, kdy sem přemlouvala Sama ať mě sem veme../ Na otázku jestli sem spokojená nebo ne, se mě snad už nikdo ptát nemůže… Přišla sem o člověka, kterýho sem milovala, o rodiče, a pak o nejlepšího kámoše Sama, kterej mě sem přived a pak se nechal zavřít do basy, ale my tady na něj čekáme… Mám jen Luboše… A naději..