Společný plamínek!!!

Slunce zašlo dávno za kopce

a já tu stále stojím.

Snad čekám až přijdeš

a vše se náhle změní.

Mě vážně došly nápady,

jak se vidět zas.

Asi je to tak,

že náš společný plamínek zhas.

Ta chvíle odloučení mě ničí,

já zas sirku najít chci

a slyšet znovu,

jak ohýnek náš syčí.

Měsíc už vyšel,

já před ohněm tu sedím,

tak přijď si pro mě,

ať tu úzkost zničím.