Rosa

I květy růží ztratily svůj pohled žhnoucí

Když v zahradě snové, plul jsem sám a sám

Ten nejkrásnější z květů zdobí zemi vroucí

V níž žal let minulých, už dávno nehledám

…

Však ranní těla vůně, změnila se v splín

Podobna snad omamnému, ze všech skvostných vín

…

Já dal bych Ti srdce lidí láskou znalých

Kéž bych každé ráno prvý spatřit směl

Tvůj úsměv spanile rozespalý

A slastnou rosu ranní ze rtů svými smyl.  

…

Však noční těla vůně, změnila se v splín

Podobna snad omamnému, ze všech skvostných vín

…má Lásko kde jsi ?