Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNa dálku
16. 08. 2007
1
2
713
Autor
klarca
Na dálku
Když uléhám do tmy
a Samota mi kreslí na záda barevné obrazy nocí a dnů,
které mohly být
a nejsou,
nechám se obejmou Strachem.
Přitisknu ho k sobě tělo na tělo,
to abych, až se ráno vzbudím neměla náhodou odvahu
vzít tě na ulici za ruku
a říkat věty pro které ještě neuzrál čas.
Pro které jsme uvnitř oba ještě moc bolaví,
ty i já.
Každou noc,
kreslívá mi Samota po těle barevnou mozaiku z odžitých nocí a dní,
které by mohly být zapomenuty,
ale nebudou,
přestože ráno nebudu mít odvahu
vstát a obejmout tě na ulici.