Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Na dálku

16. 08. 2007
1
2
709
Autor
klarca

Možná to znáte, kolik toho musí nechat člověk jen tak proplout kolem sebe - téměř bez povšimnutí, kolik lidí jste minuli v úzké uličce života, svým rychlým tempem, náladou, myšlením, záhadou ...

Na dálku

 

Když uléhám do tmy

a Samota mi kreslí na záda barevné obrazy nocí a dnů,

které mohly být

a nejsou,

 

nechám se obejmou Strachem.

 

Přitisknu ho k sobě tělo na tělo,

to abych, až se ráno vzbudím neměla náhodou odvahu

vzít tě na ulici za ruku

a říkat věty pro které ještě neuzrál čas.

Pro které jsme uvnitř oba ještě moc bolaví,

ty i já.

 

Každou noc,

kreslívá mi Samota po těle barevnou mozaiku z odžitých nocí a dní,

které by mohly být zapomenuty,

ale nebudou,

přestože ráno nebudu mít odvahu

vstát a obejmout tě na ulici.


2 názory

klarca
17. 08. 2007
Dát tip
Jak jsem si postupně pročítala tvá dílka, myslím, že nadhled ti rozhodně nechybí:-) Dík.

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru