Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seViděl jsem hrát si děti
21. 08. 2007
6
10
1785
Autor
Kamil Havránek
Viděl jsem hrát si děti.
Viděl jsem plakat ženy pro jejich padlé muže.
A viděl jsem lid, jak zaslepen naslouchá svým vůdcům,
pomalou cestou do záhuby kráčejíc.
Viděl jsem muže,
který tak nadával,
až z toho byla válka - přes mnohé sliby míru.
Viděl jsem starší ženu,
jak plna smutku věší prádlo - její tvář byla ztrhaná a plná vrásek,
vodnaté oči znaveně hleděly do prázdna.
A viděl jsem starého pána,
jak o berli se belhá pro svůj příděl jídla
v ústavu pro přestárlé...
Viděl jsem rodiny co hladoví.
A na banketech smetánku,
co přecpává se jídlem k prasknutí
(stvrzujíce tak svůj společenský status).
A ryby plovoucí břichem vzhůru,
coby daň pokroku.
Viděl jsem města, vesnice a kraje
v zemi kde křiklouni šli v čele,
v zemi bez pokory a lásky,
v slzavém údolí dalo by se říci
A slyšel jsem i slova co horší jsou než rány bičem
Viděl jsem slunce, nachově rudé, svítit...
...a pod ním kvést hřbitovní kvítí...
Viděl jsem lidi bez naděje
Ano
To vše jsem viděl
A pak jsem viděl Tebe!
A řekl jsem si,
vždyť přece...
Viděl jsem hrát si děti
(2. 8. 2000; 22:52 hod.)
Viděl jsem plakat ženy pro jejich padlé muže.
A viděl jsem lid, jak zaslepen naslouchá svým vůdcům,
pomalou cestou do záhuby kráčejíc.
Viděl jsem muže,
který tak nadával,
až z toho byla válka - přes mnohé sliby míru.
Viděl jsem starší ženu,
jak plna smutku věší prádlo - její tvář byla ztrhaná a plná vrásek,
vodnaté oči znaveně hleděly do prázdna.
A viděl jsem starého pána,
jak o berli se belhá pro svůj příděl jídla
v ústavu pro přestárlé...
Viděl jsem rodiny co hladoví.
A na banketech smetánku,
co přecpává se jídlem k prasknutí
(stvrzujíce tak svůj společenský status).
A ryby plovoucí břichem vzhůru,
coby daň pokroku.
Viděl jsem města, vesnice a kraje
v zemi kde křiklouni šli v čele,
v zemi bez pokory a lásky,
v slzavém údolí dalo by se říci
A slyšel jsem i slova co horší jsou než rány bičem
Viděl jsem slunce, nachově rudé, svítit...
...a pod ním kvést hřbitovní kvítí...
Viděl jsem lidi bez naděje
Ano
To vše jsem viděl
A pak jsem viděl Tebe!
A řekl jsem si,
vždyť přece...
Viděl jsem hrát si děti
(2. 8. 2000; 22:52 hod.)