Markéto

Markéto, Markéto, Ty víš jaké je to
vzpomínat, když v dáli odplouvá loď
Tak je to na světě na téhle planetě
chceš padnout do zkázy, tak teda pojď

Chci být dál od břehů, plout sám v temnotách
Zmámený prožívat něhu, nesmírnou rozkoš a strach

Markéto, Markéto, Ty víš jaké je to,
když oči ozáří měsíční svit
Být jako zmámený, hluboce zraněný,
vědět že padnu a stejně tam jít

Chci být dál od mraků, za sebou ztrácet svůj stín
Možná, že zbavím se strachu, výčitek, zloby a vin

Markéto, Markéto, Ty víš jaké je to,
když někdo prozradí, co se má skrýt
Vůně jak tymián opře se do Tvých bran
uvnitř Tě pohladí, nelze jen snít