Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seBásničky pro snílky a blázny
12. 09. 2007
0
0
473
Autor
Veži
O S U D
Já miluji svou zem a přesto žiju v cizí
myšlenka na domov nikdy nevymizí
To osud byl ač nevím kdo to je
chtěla bych mluvit s ním, pojď -
zvu tě do svého pokoje.
Máš otevřeny všechny dveře
tak můžeš mluvit, pojď
vítr tě odvál jako mě?
Neslyším nikoho po domě
Jen chvilička by stačila
na otázku mou
proč lásky jsi mi vzal a to najednou
a taky zeptat se co bude
Jsi krutý a bezcitný, nemáš mi co říct?
Nebo už není co mi vzít?
Já dala už ti vše i pozvání
slyšíš jak zvony hlasitě vyzvání?.
Asi máš strach osude ,
schůzka s tebou už nebude,
je lepší nevědět co bude