Rozcuchaná

                                                                         Rozcuchaná


                                                                           Do květů jabloní,
                                                                           do listů v korunách stromů.
                                                                           Do dálek ulic klikatých
                                                                          duše má volá.
                                                                           Duše má rozcuchaná.

                                                                           Do očí kolemjdoucích,
                                                                           do dlaní tvých.
                                                                           Do rtů co nikdy nic neřeknou,
                                                                           do noh, které nikam, nejdou,
                                                                           míří touha má.
                                                                           Touha, směr a cíl jim dát.
                                                                           Najít ta slova co v prázdnotě omylů
                                                                           tak náhle zmizela.

                                                                           Do vlasů planoucích,
                                                                           do prstů po klávesách běžících.
                                                                           Ve svitu lamp,
                                                                           tam kde stojím já
                                                                           padají sny raněné.
                                                                           Sny co nemohou už létat.

                                                                           Jsou jako padlí andělé,
                                                                           jejichž křídla rozpustila se
                                                                          v prokletí iluze naivní.
                                                                           Jejichž křídla rozplynula se
                                                                           v slzách andělů Božích.

                                                                          Do celého světa,
                                                                          do oblak.
                                                                          Do vod bez pramenů
                                                                          promlouvá hlas můj i tvůj.
                                                                        

---