Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePOJĎ...
13. 09. 2007
10
17
1879
Autor
Marcela.K.
Už vím
Už rozumím
Má cesta
zkřížila se s tvojí
Nechci tu s tebou
na ní ale stát
Má cesta
cesty tvé se bojí
Mé srdce
hoří
Tvoje doutná snad
Je tolik času
kolik si ho dáme
Do stisku ruky
jsem ho ukryla
Nač stát
a plácat
stále jen to samé
Proč nechytat
do ruky motýla?
Protože
kdo křídla má
ať létá
Ať rozhlíží se z výšky po Zemi
Nemusíš chodit
s touhou
na kraj světa
Godota nedočkáš se
myslím...
zdá se mi
17 názorů
Marcela.K.
08. 03. 2010Marcela.K.
11. 01. 2009
Je toli času, kolik si ho uděláme. A budeme-li spěchat, nestihneme toho víc; jen čas rychleji uteče. Tip.
Marcela.K.
09. 01. 2009Marcela.K.
25. 01. 2008aleš-novák
14. 09. 2007větroplach
14. 09. 2007Marcela.K.
13. 09. 2007
no, bez hlubší znalosti okolností probouzí jiné představy, ale to už je právo čtenáře, mít vlastní pocity, že? navíc pěkné... :-)
Marcela.K.
13. 09. 2007
"Mé srdce hoří Tvoje doutná snad..." a jako že o přátelství, jo? :-)) ale to až po přečtení komentáře, po přečtení samotné básničky souhlas s Alfonsem - láká, ale hezky :-)) je to na tip */
Marcela.K.
13. 09. 2007
JÁ SE PRVDY NEBOJÍM, SU JENOM STRAŠNĚ ZAPOMĚTLIVEJ. CO CHCEŠ, JSEM STAREJ BARBAR
Marcela.K.
13. 09. 2007
My ještě něco můžeme...Můžeme...
No jistě, jenom si momentálně nemůžu vzpomenout CO?