Hrob

Kopu kopu si svůj hrob.
Krásný a hluboký rov.
Pak si říkám je to málo,
za víc námahy by to stálo.

Stavím stavím si svůj hrob.
Mauzoleum, ne jen hrob.
Už mám stěny, už mám strop.
Stavím stavím si svůj hrob.

Stavím stavím si svůj chrám,
aby celý vešel jsem se tam.
Mého ducha pochovají,
duši mou mi uschovají

...

Až tady nebudu,
připravím se k odletu.
Mezi hvězdy poletím,
skrz naskrz stoletím.

Plácám plácám si svou zem.
Je to málo, zjistil jsem,
tak ze tvých třpytek do vlasů,
na obloze udělám okrasu.

Tak tvořím tvořím si svůj vesmír
a neříkej mi, že to nesmím.
Budeme tam spolu plát
a dolů se tiše dívat,

jak lidé bez dechu nás sledují
a vidí jen dvě hvězdy, jak spolu nebem plují.
Však záře naše je uchvátí.
Řeknou si, jak jsme bohatí.

Kopu kopu nám náš hrob.
Však nespěchám, času máme dost.