Haldy shnilých mozolů

Haldy shnilých mozolů v bezvětří všedního dne

Vytrácí se v temnotách kopulujících hvězd

Pouť nebesami přímočarých kvantit

Ve stínu voňavýho smradu

Surová skutečnost vyrojila se jak hejno žíznivejch moskytů

Nahlodává mysl a nenechá bdít

V temnotě bezmračného horizontu

Nádoba byla prázdná jak gangbengovaná kurva

V zajetí neokázalých jistot

S rostoucím nádechem skomírajících pustin

Vnitřní tlak pulzujících neboschylů

Byl ukrutně zajat nad možnosti všech živorodých

Teritoria propadlých výšin

Se naplňovaly bezmezným smutkem střídajících se karnevalů

V omezení trestu nezbyl jedinej zlomocnej vřed

Čarovná tvář odkapávala nedobytky velezrady

Činila tak z nedostatku úcty k rezavýmu potrubí