Nevěříš?

Jednou jsem spala v klubíčku s tím nejmilejším chlapem v žití na dálku - pravda - trošičku však navlas stejné vlnobití jsem ucítila ve svém těle jak po pár týdnech kdy jsme spali už stočení v něm naživo penzion hradu podobal se a pokojík v něm krásný malý jen pro dva páry modrých očí dva svícny v rudé keramice dodneška čekám do třetice zda stočíme se v něm můj milý či zpřetrháme předivo tak aspoň chvíli nech mě snít ta vzpomínka mi pokoj nedá patrně ještě stále hledá kde v srdci mém se uložit

---