Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seŠkaredý to den
06. 10. 2007
0
0
863
Autor
Lioness
Den přejasný se náhl zvedl a šel pryč
nechal připlout temné naducané mraky
Křikla jsem na něj: ,,Kam blázne odcházíš?
Vždyť potmě tady zkazíme si zraky!"
Slunce se tetelí, za mrakem se mi smálo
sem tam propustilo paprsek skulinou
takhle se mnou laškovalo, blblo si a hrálo
a den se k němu přidal s potemnělou krajinou
A šibal déšť chtěl taky to své říci
lilo jako zkonve a já jsem spílal větru
tak domů pádím jak slepec běžící
v promočeném bavlněném svetru
Hrom měl také své poslední slovo
já na něj zpátky křičel na zápraží
po běhu nohy ztěžkly jak olovo
zůstala myšlenka, že ho to trochu zpraží
Blesky však výhružně se mrskají
na nebi kde je jako v noci
syčí, bublají, válkychtivě prskají
až i mému hlasu není nápomoci
Ulehám do postele s čajem bylinkovým
lopotím se do peřin z husího peří
snad se zítra probudím s hlasem jako novým
možná, že i bláznovi blázen neuvěří
nechal připlout temné naducané mraky
Křikla jsem na něj: ,,Kam blázne odcházíš?
Vždyť potmě tady zkazíme si zraky!"
Slunce se tetelí, za mrakem se mi smálo
sem tam propustilo paprsek skulinou
takhle se mnou laškovalo, blblo si a hrálo
a den se k němu přidal s potemnělou krajinou
A šibal déšť chtěl taky to své říci
lilo jako zkonve a já jsem spílal větru
tak domů pádím jak slepec běžící
v promočeném bavlněném svetru
Hrom měl také své poslední slovo
já na něj zpátky křičel na zápraží
po běhu nohy ztěžkly jak olovo
zůstala myšlenka, že ho to trochu zpraží
Blesky však výhružně se mrskají
na nebi kde je jako v noci
syčí, bublají, válkychtivě prskají
až i mému hlasu není nápomoci
Ulehám do postele s čajem bylinkovým
lopotím se do peřin z husího peří
snad se zítra probudím s hlasem jako novým
možná, že i bláznovi blázen neuvěří