Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePoslední
07. 10. 2007
2
0
2070
Autor
Jan_Stanislav
Nevím kam, obracím se dál,
nevidím a pluji dál,
v říši idejí sám sebe nevnímám,
nejsem a jsem,
má duše pluje dál,
jak vrátit se mám.
Nevím dál odplouvám,
jsem převozníkem hvězd,
jsem tam někde v prostoru sám,
dlouhým pohledem se někde ztrácím
a v jiném jezeře cizí poklady nacházím.
Svíčky na přídi mé mysli zháším,
zrdcadla rozbíjím,
však jsem sebe ztratil,
ve hvězdách skleněnou kouli Osudu rozbíjím,
odcházím.
Někam daleko, kam nedosáhne ruka Světla,
víčka sám sobě srážím,
odcházím a v mysli je prázdno,
je bouře proud rozbit ve skalách a já s ním.
Odcházím v daleku hvězd jsem tak krásně sám,
jsem a nejsem,
vím konec a tenký rudý potůček v jezero se najednou vlévá.
Kde's mě nechal brachu,
čím převozníkovi zaplatit mám?
Potůčku, ty jsi vyschnul nakonec přec,
odešel jsem někam tam ...
nevidím a pluji dál,
v říši idejí sám sebe nevnímám,
nejsem a jsem,
má duše pluje dál,
jak vrátit se mám.
Nevím dál odplouvám,
jsem převozníkem hvězd,
jsem tam někde v prostoru sám,
dlouhým pohledem se někde ztrácím
a v jiném jezeře cizí poklady nacházím.
Svíčky na přídi mé mysli zháším,
zrdcadla rozbíjím,
však jsem sebe ztratil,
ve hvězdách skleněnou kouli Osudu rozbíjím,
odcházím.
Někam daleko, kam nedosáhne ruka Světla,
víčka sám sobě srážím,
odcházím a v mysli je prázdno,
je bouře proud rozbit ve skalách a já s ním.
Odcházím v daleku hvězd jsem tak krásně sám,
jsem a nejsem,
vím konec a tenký rudý potůček v jezero se najednou vlévá.
Kde's mě nechal brachu,
čím převozníkovi zaplatit mám?
Potůčku, ty jsi vyschnul nakonec přec,
odešel jsem někam tam ...