Růženka

Růženka nemá jen růžový život...

Usnula růženka na šípku,
bála se,že potká trn,
tak s květu uvinula kolíbku,
a pod hlavu stočila mechový drn.

Svůj nevelký svět,
na trnovém keři,
stáhla jen na malilinký květ,
kterému tak tak věří.

Hlásku nevydá,
plátky přeměřuje,
lásku nehlídá,
jen se přetvařuje.

Jedinný návštěvník růžového vězení,
kapka ranní rosy,
jinak snové blouznění,
o přítele smutně prosí.

Až se zrnko písku změní v kámen,
a ona seskočí k nám,
nemyslete si o ní že je blázen,
ukažte jí,co je nebýt sám.

---