Na sever, nebo na jih?

Pod tímto titulem si možná představujete otázku na směr, kterým se má někdo vydat. Třeba že se nějaký turista ztratil a ptá se náhodného kolemjdoucího, kde je hotel, kde je kostel, kde je divadlo a ptá se ho, jestli má tedy dál pokračovat na sever, nebo na jih. Ale není to tak! Nechci se nyní zabývat poutníky, kteří zabloudili, nechci se zabývat ani příjemnějšími otázkami, kdy se vás někdo před prázdninami zeptá, jestli letos pojedete s rodinkou na sever, nebo na jih. To nechme na někdy jindy (třeba na svatého Dyndy). Mě spíš poslední dobou vrtalo v hlavě, jestli mám spát hlavou k severu, nebo k jihu. Zajímalo mě to zejména proto, že jsem nemohla na své nové posteli na vysokoškolských kolejích usnout. Převalovala jsem se v posteli, protřepávala polštář, větrala v pokoji a zaujímala různé pozice (někdy až hrůzostrašné), ale spánek ne a ne přijít. Pak mě napadlo, že si dám polštář na druhý konec postele a ono to fungovalo! Od té doby s usínáním a se spánkem na koleji nemám potíže. A tak mě zajímalo, jestli spím hlavou k severu, nebo k jihu. A protože nedokážu jen tak z postavení hvězd vydedukovat, kde je která světová strana, zeptala jsem se přítele, jestli spím hlavou k severu, nebo k jihu. Odpověděl, že spím k severu. A pak jsem se ho tak trochu záludně zeptala, kterým směrem spím doma a odpověď zněla opět – k severu. Měla jsem z toho takovou malou radost, jakože pořád spím stejným směrem a že mi tato světová strana zřejmě vyhovuje. Dala jsem se do pátrání na internetu. Chtěla jsem vědět, jestli je moje spací strana ta pravá, nebo snad spím úplně opačně než celý zbytek populace? Kdyby to tak bylo, nedalo by mi to spát a světové strany by úplně přestaly mít význam, nespala bych vůbec. Ale nakonec jsem se uklidnila. Na webových stránkách jsem se asi v 95% případů dozvěděla, že se má správně spát hlavou k severu. Sem tam se objevily informace, že je lepší spát k východu. Na jedné stránce o mýtech a pověrách jsem se dočetla, že naopak existuje  předsudek, podle kterého se nesmí spát směrem k severu. Tato pověra pochází až z Japonska. V zemi vycházejícího slunce totiž směrem k severu ukládají do hrobu mrtvé. Ale v tomto případě se s největší pravděpodobností jedná o pověru, protože naopak mnohé jiné průzkumy dokázaly, že směrem k severu působí nejvíc magnetických sil a že sever představuje denní polokouli, a tudíž že je to nejlepší světová strana, ke které bychom měli ukládat své hlavy. Na druhé straně jsem se také dočetla na mnohých stránkách, které se věnovaly zdraví, že spánek a usínání ovlivňuje řada dalších faktorů. Z mnohých připomenu jen některé, např. prašnost, vlhkost, světlost. Platí zásady, že v posteli bychom měli výhradně spát a neležet tam několik hodin přes den a jen tak se povalovat. Tělo by mělo být zvyklé, že v posteli se ocitá pouze před spaním a následně pak po dobu spánku. V pokoji, v němž spíme, by měly být zelené rostliny, ale ne ledajaké! Pouze ty s kulatými listy, protože ty z člověka nevysávají energii, jak jsem se dočetla. Dále by měly být všechny elektrospotřebiče ve spacím pokoji vytáhnuty ze zásuvek, u počítačů jsou pak prý výhodné kaktusy, které jakýmsi zázračným způsobem pohlcují záření z monitorů. Kromě toho bychom pro dosažení kvalitního a rychlého spánku neměli tři hodiny před spaním jíst, a už vůbec bychom se neměli přežírat. Stejně tak bychom neměli pít alkohol, silné čaje, kávu a jiné kofeinové nápoje. Také bychom neměli kouřit, brát drogy a myslet na události z uběhlého dne. A kdybychom se případně chtěli trénovat v lepším usínání, tak za nejvýhodnější prostředek je považována jóga a další uklidňující sporty. Tolik k zásadám správného spánku. Teď už jen zbývá otázka – Spíte hlavou k severu, nebo k jihu?