Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVzali jste mi anděla
Autor
turtle
Dvě oči zalité slzami
Dívají se tupě do stropu.
Nic víc nežije,
Nic víc už není.
Jen ty dvě hluboké oči,
Ty těkají a neví po čem.
Slzy po tváři stékají,
A také neví, kde se vsají.
Tělo je prázdné, všechno je fuč,
Nezbylo nic….jen bolest.
Zfackujte mě, zbijte mě,
Věřím, že nebude to bolet.
Ale vzali jste mi anděla
A to mi vyrvalo duši.
Já už nejsem, nežiji,
Ač dýchám, jím, chodím.
Ve mně zní už jen ozvěna,
Jako v chladné, vlhké jeskyni.
Jenom pláču a ani to nepomáhá,
Já chci zpátky svého anděla.
Proč jste mi ho vzali k sobě,
Nemáte jich už dost?!? (sakra!)
Co udělal tak špatného,
Že musel jít pryč?
Proč zrovna on byl povolán,
Proč ne já?
Úsměv krásný už nespatřím,
Radostně se s ním nezasměji.
Neuslyším teplý hlas,
Který hřál mě nejvíce.
Jak to bolí, to snad nelze napsat písmeny…
Byla noc, dvě uslzené oči
Máčely polštář a kapesník.
Dvě nehybná těla ležela.
Jedno v posteli, se slzavýma očima.
Druhé v lednici, se zavřenými víčky.
Anděli můj, ty mě utrápíš….