Utíkam

Nemám čas, musím běžet,

Vzít si svačinu, vzít si teqilu

Musím před tímhle světem zdrhat.

Začíná mě to tu totiž už kurva srát.

Utíkat, utíkat to musím,

Přibližuji se svým vlastním můzym.

Mého života mozek, fakt, to vím.

Tak Vám teda něco o nich něco povím.

Oni pomohou, oni ustelou,

oni sou tou mou, jedinou

úlevou.

Úlevou, před tímhle světem,

Kde nezvládáme to s dechem,

Přeplnění, každodenním smogem.

Z továren, vypouštějícím se dechtem

Naše lidskost, ta zarůstá rakovinou.

Musíme jít na ní s těžkou bazukou.

Každej den, je tu někdo,

kdo mlátí ženu a nadává„Ty běhno“

A Tohle střevo, si žije v poho.

Takhle to má být? Fakt že ano?

Soud mu za pravdu dá,

On řekne“ Soudruhu, na“

Peníze, do kapsy dá,

Nikdo mu oprátku nedá

Ach běda běda, ach běda běda.

U toho já, nechci být,

Já chci raději o pomoc vít,

Writerům, jako jsem já,

Mi jsme ta správná parta,

Která Vám na pomoc chvátá.

V téhle době, kde je hrůzovláda.

Našimi texty,

Proberem všecky,

Naskládáme je na dřevěný necky,

Jak malí fracky

Úplně všecky.

Dědky, rodiče, prcky,

Politiky, papaláše,nácky.

Až se uklidní,

Až svoje chyby napraví,

až si i oni uleví.

Ven je vypustím.

Tohle je to správný,

Ať z jedny nebo druhý strany,

Bohem předem daný.

Všemi prostředky,

zajištěný.

Tak přidej se k nám,

Máme přec ten plán.

Plán o míru a klidu,

O světě,

kde nerozbijou ti hubu.

O světě,

Kde každý žije v klidu,

A někdy naložen v lihu.