karlínská romance

je letní večer a my na chodníku stojící

oba máme strach a trochu opici

okatě plácám, já nechci spát venku

třeba máš kus místa pro milenku

je zešeřelých ulic či levné vodky vina

že mě cosi neskutečně láká do Karlína??

kdo ví

možná že hospodský s blýskavou lysinou

nebo snad představa že chodíš za jinou

tak co, vezmeš mě dnes domů?

šli jsme spát když venku teprve svítalo

ráno jsi uvařil čaj, já děkuju za málo

odcházela jsem k metru kolem kostela

tak trochu bledá ale vlastně veselá

v žaludku mi kolovala vodka ze včera

v hlavě prázdno, a stejně jsem věděla

že i když  se po pár letech u tramvaje minem

beze slova

pořád bude ranní mlha viset nad Karlínem

stejně snová…