Modlitba Máje

Modlitba máje.

Kéž tvoje jemné vlásky,

se vlní vzduchem jarních dní,

kéž oči se ti promění,

v tóny co lásku rozezní.

Kéž pohladí mne ruce,

co zdají se mi  kouzelné

kéž hruď se na mne usmívá,

když prsy jsou tak nádherné.

Kéž láska tě svým zlatem ,

jako slunce jasné omývá,

kéž smutek ve tvých rtech,

již nikdy více nebývá,

kéž srdce se mi otevře,

budeš-li mi do něj vcházet,

kéž zmizí závist hříšníků,

co chystají se kámen házet.

Kéž mohl bych tu pro tebe,

alespoň chvíli vánkem být,

kéž rozfouknout bych mohl lásku

a nenechat ji odeznít.

*

Verónská zeleň odpočívá na plátně

a s ostatními tóny leží tiše, malátně,

když malířova duše křičí v šírém světakraji

a obláčky na modrém nebi blankytem se zalévají.

Rumělka červená ve tvářích svítí,

z modelu mladičké dívčí tváře

a v pozadí již rozkvétá žluté kvítí,

když celý obraz noří se do její svatozáře.

Ať v máji štěstí vzrůstá

a lidská radost jenom kvete,

dnes dýchám tvoji jemnou vůni,

božský májový světe.

Martione 2006