Jablíčko ti oloupu

Nikdy nebudu rozumět lidem jsem o tom zcela přesvědčena snad moje hloupost to tak chtěla že dávám to co mám mohu chtít taky vzít jen druhá strana je rozumnější ticho které se ve mně rozprostírá je modré zvláštní vzpomínám si na dětství  čisto tam bylo utíkala jsem přes Zákopy pole obilí toulavá lží zcela prostá pokud život neumíral zítřek jak přijmout nedůvěru vychytralost chvíle odpověď neznám jen smutně slova topím  přeju si ať raději nejsem živa..