Odlet

Noční stíny neznají čas. Přicházejí ze své zlovůle. Teď! Na koho dnes zapůsobí? Plačící hvězdokupy se řítí něčím, co kdysi připomínalo prostor. Filosofové prosí boha o odpuštění, když objímají spásnou látkovou duši. ROZSVIŤTE SVĚTLA! Stíny ožívají… Ohlušující řev neuslyšíš v opačném rohu místnosti. A všichni spí, za stěnou vedlejšího pokoje. Třesoucí se ruce ládují krystaly cukru do zkřivených úst. Záchranná medicína. Skřípe mezi zuby… jako sklo. Vstupenka do reality se rozpouští na jazyku. Před skleněnýma očima se procházejí tichošlápkové. Jejich zběsilé mlčení se usazuje mezi ušima. Živočišná kyselina zvolňuje svůj krok a tisíce střečků přestávají hlodat rozervaný žaludek. Přistáváme. Čas návratu – 02:35. Vítejte zpátky. Za dobu této cesty jste zestárli o několik zbytečných nadějí. V prázdnotě vyčkejte na další linku…

---