Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNevěsta smrti zvaná...
01. 11. 2007
0
0
611
Autor
Dobert
Nevěsta smrti, zvaná…: / ϊ *
Den se mění v noc, noc zase v den,
sen se mění v realitu a realita v sen,
prostě jednou jsi nahoře a jindy zase dole,
tohle nás učili už na základní škole.
Dáma se závojem přes obličej,
blíží se krokem, vyjadřuje obyčej.
Hlavně dobrému zdraví se s ní těš,
s nevěstou smrti zvanou…
Kolona aut se rozjela, měj s ní štěstí,
za další zatáčkou čeká je předměstí,
úsměv jí už škube v koutku,
tebe má za svou novou loutku.
Chór už zpívá, varhany hrají,
lidé v sále kapesníčky mají,
už i ona přichází, na hlavě pleš,
Nevěsta smrti zvaná …
První tanec pro nevěstu a krále,
samotní oba, spolu, tančí na bále,
varhaník kostlivec, chór plný vran,
její oči pokukují do všech stran.
Její nohy tancují valčík, duše tančí čardáš
ve tváři úsměv, v hlavě zatím hraje mariáš,
„A teď se ptám, zda budeš má?“
Tu její hru snad nikdo nepozná.
Nevěsta v šatech tmavých jak popel,
v rukou černé růže, vytryskl jí sopel,
polibek s chutí mrazivého ledu,
„I ty hlupáčku, svou síť nadále předu!“
„Varhaníku hrej, chóre ty zpívej!
Ať každý v sále ihned je šťastnej!“
Pohřební píseň začala se hrát,
první pochybnosti začaly zrát!
Chór už zpívá, varhany hrají,
lidé v sále kapesníčky mají,
s tebou tu tančí, na hlavě pleš,
Nevěsta smrti zvaná …
Nevěsta s tvářemi plnými karmínu,
s dýkou teď v ruce, vyrobenou ze cínu.
Přijde rána, srdce ti probodne.
Varhaník přestal, i chór zpívat přestane.
Dav teď tleská, všichni šílí,
v čele nevěsta se svojí pílí,
Všechno byla jen jedna velká lež,
nevěsta smrti zvaná faleš.