Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVíno
Autor
Wendys
Víno
Do kavárny sedám, v níž na osobu mi blízkou čekám,
Dlouhá chvíle…
Objednám si láhev vína,
Rozmýšlím se, zda-li bílé či červené?
Dám si bílé…(ať je sladké jak osoba na kterou čekám)
Mám dobrou náladu, vířím optimismem …
Snad se večer vydaří…
Po chvílí přichází číšník a já si objednávám,
Během pár minut je zpět,
Prezentuje víno,jenž sem si objednal,
Je orosené, vypadá jak poseté diamanty,
Otvírá, vytahuje korkový špunt a zlehka nalévá,
Nalévá do perfektně vychlazené sklenky,
Zlehka přivoním, zamíchám sklenkou a počkám až vynikne ta pravá vůně,
Ochutnávám …
Vůně krásná, chutná po vanilce,
Ročník skoro tak starý jako já sám…
Shledávám, že lepší víno sem již dlouhou dobu neměl,
Číšník dolévá do již načaté sklenky…
Odchází…
Já vyhlížím z prosklené kavárenské tabule,
Je krásná noc,
V pozadí kavárny slyším jazz,
Stále vyhlížím a čekám na osobu, jenž blízká je mému srdci,
Sem v půli láhve, dotyčná osoba se stále nedostavila,
Možná si něco zapomněla?
Možná zapomněla, v kolik se máme sejít?
Tolik možná až mě to rve srdce…
Avšak stále věřím, že přijde…
Dopíjím další polovinu láhve,
Kouknu na hodinky, ale ne, všímám si, že zde sedím déle než-li 3 hodiny,
Snad se něco nestalo?
Snad je všechno v pořádku?
Objednávám si další láhev,
Stejná značka,
Stejný ročník,
Stejná chuť,
Sem v půlce mého druhého vína,
Již nevěřím, že přijde,
Utápím se ve svém žalu,
Utápím se v láhvi vína,
Po chvíli odsunu sklenici,
Piji z láhve, neslušné, avšak rychleji se opiji…
Objednávám si další láhev,
Stejná značka,
Stejný ročník,
Stejná chuť,
Sem na mol,
Sotva se udržím na židli,
Náhle dveře, dveře se otevřou…
Osoba na kterou sem celé ty hodiny čekal je zde,
Ale já sem opilý, jistě to není pravda,
Zaostřím,co to jde, avšak osoba, jenž sem viděl,zde nebyla,
Už blouzním, sem opilý, sem na mol,
Snad trochu odpočinout, jen na chvíli zavřu oči..
Probudím se, je ráno,
Jak, jak je tohle možné …?
Připadalo mi to jak minuta..
Do rukou dostávám dopis,
Po chvíli zjišťuji, že osoba jenž sem danou noc viděl, nebyl pouhý klam či sen,
Odešla a již víckrát se nevrátí,
Za tohle mohu já, byl sem opilý,
Ach ne, to zatracené víno,
Vypil sem jej mnoho,
Propásl sem svého anděla,
Nechápal sem, všechno se seběhlo až moc rychle…
Můj záměr?
Utápět se v láhvi vína,
Zavolal sem číšníka, ladným krokem přistoupil,
„Máme přání?“
„Další láhev prosím“
„Další láhev…“