Soutěžní dílo 057

Á, pán je materialista....

radsi neco trvanlivejsiho prosim...treba kamen...

Jojo, pošleme ti koblihu.)

mozna bych mohl dostat nejakou specialni cenu za nejdiskutovanejsi haiku :D

Kam bys to chtěl tesat? Tak leda do proudu říčky. :-) Hm, další moudro.

Pomalu s těmi moudry, nebo to za chvíli nebude kam tesat....)

No však - buď mluvíme všichni o tom stejném nebo každý o něčem jiném. Tak už to u lidí bývá: Slova jsou pramenem nedorozumění. Už jsem to tady někde psala :-)

Každý mluvíme o něčem jiném, zdá se:)

Jistě, já ten kontext neodmítám. Nemyslela jsem také, že by se dalo prostě od někoho opisovat. Ale nechat se poučit a uvést. Nestydět se za nápovědu :-). Z hlediska naší evropské poezie jde právě o tu originalitu. Za každou cenu na sebe upozornit něčím neotřelým, a to se pak tváří jako pravdivost. Ve skutečnosti je pravda tichá jako vánek, jak už to poznal v bibli Eliáš. Je i nenápadná. Kolikrát ji potkáme a řekneme si: Tu už přece znám. Věděl jsem o ní, jen se mi teď připomněla. V tomhle se ukrývá nejhlubší síla haiku, alespoň pro mne.

Je to důležité vždy, neboť čtenáře, který by dílo vnímal jako samostatný kousek a nehleděl na něj v kontextu toho, co již zná, jsem ještě nepotkal...

Ještě bych ráda dodala, že existuje podobné free-haiku od Kerouaca. Neznám ho zpaměti, místo oblýskaného sedátka jsou tam dva důlky v klekátku. Což je totéž. Ale to ještě píšu k tomu Novákově překladu. Jsem za tu informaci ráda, tedy ani Kerouac nebyl zas tak originální :-). Ovšem - je to až tak důležité v haiku? Pochopila jsem z některých narážek na Japhyho stránkách, že se lze učit od mistů i převzetím jejich základního motivu. Haikuisté zase až tak nelpí na originalitě za každou cenu. Výsledkem jejich zkoumání musí být dobré haiku, nic víc :-)

ale nekdo mi to avizo poslal..tak sem predpokladal ze uz je to jedno..navic myslim ze poradim uz nezamicham :D

A "zhovadilostí" bych to nenazýval. Ono je totiž pořád lepší, když se o textu dá nějak polemizovat, než když si to člověk přečte, a jediné, co by se k němu dalo říct, je maximálně "hmmmm". Tož tak. A před koncem soutěže by se autoři neměli pod svá díla podepisovat, to jen tak mimochodem...

Já nikomu avízo neposílal, teda krom Paulinky.

protoze sem dostal avi tak predpokladam ze vite ze sem to napsal ja :) pred tim nez sem to napsal tak jsem cetl asi 5 haiku a vsecha tady na pismaku, tento zanr neznam, neumim ho a k napsani tehle (jak z ohlasu vidim) zhovadilosti me "donutila" soutezni horecka :) opravdu jsem se nemel cim inspirovat ;)

Paulinko, já to myslel spíš tak, že mám jisté podezření na dejmetomu lehkou inspirovanost tímto textem, když to mám říct kulantně...:) A i kdyby to nebyl zrovna pokus o "remake", tak jak jsem psal Derovi - jisté věci prostě napsat už nejdou. Sebelepší báseň, začínající veršem "Král do boje táh´" se bude zdát blbou...

Jasně, to haiku "U Víta" je dobré, "oblýskané sedátko/ve zpovědnici" je wabi, jistá ošumělost, ohmatanost, ve které se ukrývají dějiny toho sedátka. V oblýskanosti jsou obsažené celé zástupy hříšníků, které tam usedaly. Jenže haiku ze soutěže nic takového nemá, nadto sníh nemůže být "skoupý", to je personifikace v haiku neužívaná.

U Víta Studí na dotek Oblýskané sedátko ve zpovědnici (překlad: M. Novák, Nový Orient, ročník 1963) (http://cs.wikipedia.org/wiki/Haiku) Ještě, že máme ten internet...

příliš kostrbaté básnické obraty, duplicita motivu, nepovedené dílo

"sníh na bělobu skoupý?" To jako že taje na "jeho těle"? To je moc kostrbatě řečeno.

ne to asi ne...mozna ze umira, pod spinavym snehem nekde u cesty, ale jeste porad citi zimu, nebo nevim...

A pak to snad dává smysl?

myslim ze je to ze je špinavej....

Sníh skoupý na bělobu... tomu nerozumím.

autor dodržel formu. nic víc. a to věru nestačí.

Drsné, ale obrat "na bělobu skoupý" není moc poetický.