Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seO prosbě štěstí, o prosbě smíchu
06. 11. 2007
1
1
1018
Autor
závin
Ach smíchu přemilý
tebe rád mám,
dokážeš povzbudit zástupy,
i toho, kdo je sám.
Štěstí, které přinášíš,
je potěchou pro duši,
jeho přítomností
je tělo v slasti.
Ach ta krása něžného oparu,
bolest jde stranou,
těžká trápení přejdou,
když dva lidé dlí ve vášnivém varu.
Var však vychladne,
i tak se člověk spálí,
totiž smích odezní v dáli,
štěstí, po té době krásné,
pomine.
Zbyde jen smutek,
tiché mdlé vzpomínky,
obklopí tě zármutek,
stín bojácné dušičky.
Ale neboj se člověče,
zlé víc nebude,
milost nebe přijde,
neklid se za mír převleče.
tebe rád mám,
dokážeš povzbudit zástupy,
i toho, kdo je sám.
Štěstí, které přinášíš,
je potěchou pro duši,
jeho přítomností
je tělo v slasti.
Ach ta krása něžného oparu,
bolest jde stranou,
těžká trápení přejdou,
když dva lidé dlí ve vášnivém varu.
Var však vychladne,
i tak se člověk spálí,
totiž smích odezní v dáli,
štěstí, po té době krásné,
pomine.
Zbyde jen smutek,
tiché mdlé vzpomínky,
obklopí tě zármutek,
stín bojácné dušičky.
Ale neboj se člověče,
zlé víc nebude,
milost nebe přijde,
neklid se za mír převleče.