Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVíc neodejdeš
10. 11. 2007
5
3
3530
Autor
Jarmila_Maršálová
Čtu z tvých tajných modrých očí,
kdy zas ke mně přes práh vkročíš
sám už nejspíš naposledy;
v srdci jaro, lámeš ledy,
odhazuješ z duše tíž,
přicházíš zas ke mně blíž,
už tě cítím v objetí;
oba plni dojetí
odhazujem závoj studu,
milovat-li budeš ty,
milovat i já tě budu,
přišel vytoužený čas,
vzplály ohně lásky v nás,
uzrály sny, co jsme snili,
naděje se vyplnily.
Propletené ruce vážem,
záda sobě neukážem,
oltář máme ve tvářích,
v srdcích roztál led i sníh,
jenom láska naše tu je,
přes líce nám prozařuje,
pálí oči, hlavu točí
každému, když v srdce vkročí.
Vidím, že jsi pravý muž!
Naposledy dneska už
přes mé prahy vejdeš sám;
máš mě rád, já ráda mám tě,
naposledy, vážně, znám tě,
do hlubiny srdce vejdeš,
vím, že víc mi neodejdeš.