KOnec trápení

Dnes jsem si pomocí jednoho skvělého člověka uvědomila jednu věc a posunula se zase o kousek dál ve svém vývoji. Věci se mi daly do souvislostí.Nestačí pouze vědět, musíme prožít, abychom pochopili.Možná ,jako já ,jste si mysleli, že víte hodně věcí.Na co ale jsou, když nevíme ,jaké jsou?Nevíme, jaké to je dotknout se jejich jádra a skutečně pochopit jejich   podstatu a tím přispět k pochopení sama sebe?Říkáme jim zkušenosti .Jedna z věcí, pomocí kterých nám Duch sděluje své poselství.Toto jsem si já dnes prožila

Před začátkem školy v tomto roce jsem poprvé navštívila svou psycholožku.Napsala mi antidepresiva.Věděla jsem, že mě to nějak ovlivní, ale dlouhou dobu jsem nepřicházela na to jak.na účinky těchto léků jsem úplně zapomněla.Třetí měsíc školy jsem začala řešit, co se se mnou děje.Říkala jsem se, možná je to tou knížkou, co právě čtu.Je hodně filozofická a všechno mi dává do jednoty.Ukazuje mi opravdový význam principu všichni jsme jedno.Všechny věci a lidský názory mi začali splývat v jedno.Když jsem začínala cítít jedno, Jednotu začínalo mi zároveň být „jedno“ všechno“ ostatní.To, co si o mě myslí rodina a přátele.Na ničem m nezáleželo.Cítila jsem v sobě stále a stále větší lenost a nezájem k okolí.Názory ostatních mi byly někde, bylo mi jedno co si myslej.Nejvíc mě štvalo, že mě nic nebavilo.K ničemu jsem nezískávala zájem a nebyl žádný cíl, co by mne vedl dál.Má duše jako by křičela: „ Chci ven!! Ven z toho sevření!! Chci zase dýchat a procitnout, vnímat emoce a city!!“ Důležité, ale je že uměla ZAKŘIČET.

Dnes jsem si díky tobě uvědomila, že to není mnou.

Moje sestra domě začala rýpat, že je mi všechno jedno a že se nezajímám už ani o svou rodinu a city   k ní.Moje nejlepší kamarádka ze školy mi řekla, že jsem se změnila.Bylo mi to líto.Proti tomu všemu jsem chtěla něco udělat.Ale neuměla jsem.Až na dnešek.

Sestra to začala říkat v téhle době, kamarádce jsem připadala změněná od doby tohoto měsíce.Doby, kdy bylo viditelné působení prášků.Děkuji mamce, že mi řekla jednu předtím nevýznamnou větu.To všechno ti dělají ty prášky.Kdybych s ní nemluvila, nevěděla bych to.To je důkaz, že jedině komunikace a blízkost nás v životě někam vede.Všechno mi to udělaly ty prášky.Změnili můj názor a úplně zdeformovaly mou mysl.Není to nápadné, že sestra i kamarádka vám to řeknou ve stejný čas?Navíc ptám se mamky.“Jak si myslíš, že mě změnily ty prášky?“Řekla: „ Všechno ti připadá jednodušší,nebereš to okrajově.“ Přesně tak, ničemu jsem nepřikládal význam.Všechno to najednou zapadalo.Není ani náhodou , že jsem poznala tebe.A lidé se poznávají, aby pomohli jeden druhému.pro každého je to vždy dobré:)

Léky jsem brala, jelikož jsem byla na škole nešťastná.Ale když jsem poznala nové prostory naší budovy a nahlédla skutečně do lidí, s kterými chodím do třídy, byla jsem šťastná.Pozor,ale ve chvíli , kdy to svinstvo, které jsem v té chvíli považovala za svou největší záchranu, ještě působit nemohlo.

To mi došlo, až dneska.To,co považujeme za největší záchranu, nás srazí.

Uvědomila jsem si, že ty prášky nejsou pro mě.V době, kdy jsem šla do školy tento rok (druhej) byla jsem šťastná.Abych mne ty léky dostaly do normální rovnovážné roviny, musela bych tenkrát být stále brečící troska, co se každém den dojebává.Až teď mi došlo, že jsem jí nebyla.Proto mě léky z mého neviděného normálu dostaly do abnormálu.Je to jako posunutý graf, který má platit pro nemocného, ale používá jej zdravý.Všechno mi začalo v tu dobu splývat a necítila jsem žádné city a emoce.Byla to obrana proti špatným vibracím.Špatným emocím.Ale bez špatného přece nemůže existovat to dobré.Stala jsem se necitelnou i  vůči krásným pocitům a hlavně lásce.Zablokovlalo mě to vůči světu.

Já se rozhodla, antidepresiva už si nikdy nevezmu.Jak jsem vůbec mohla být tak hloupá a udělat to? Lidé.Všichni to říkali v mém okolí, jak jsou léky špatné.Svinstvo ta hnusná chemie.A zklamala jsem i sebe.Já, která se zabývá okultismem k čemuž nepostradatelně náleží alternativní medicína. Proč jsem už dříve nenaslouchala přírodě? To nám dává poučení, že jedině v přírodě, kde je všudypřítomný klid, najdeme odpovědi.

Ale jakto, že jsem začala tušit, že je to špatně? Jakto, že jsem věděla, že chci ven? Jakto, že má duše uměla ZAKŘIČET?Je v tom snad něco víc?

Ano je.Jak se říká všechno zlé je k nečemu dobré.A to řídí principy a principy jsou univerzum.Pro nás wiccany –Duch.Duch vše řídí a stará se o nás.Jeho principy nás obklopují na každém kroku našeho života.Stará se o to, pradávně existující síla, která zajištěje ,aby vše skončilo dobře.Vždyť se také říká, že výsledek života je zaručen.když je něco špatně, postará se.Matka se také stará o své děti, až v momentě, kdy příjdou domů s modřinou.

Dnes jsem dospěla k tomuto poznání.Brát antidepresiva je špatné.Ale jsem  šťastná, že jsem to dokázala rozeznat.Možná ve mně bude přece jen něco víc, když moje duše zakřičela.Jsem člověk  a v každém člověku je energie bojovat.Já bojuji a stále budu.

Řízla jsem se.Pak mě napadlo proč.Tekla mi KREV.Já ráno jela k doktorce pro výsledky KRVE  (jakápak to „náhoda“  - nic není náhoda) a cestou jsem si opakavala latinské zaříkadla KRVE.Používám je, když chci někomu zahojit malou ranku nebo něco podobného.Navíc latina, je hodně silný jazyk díky svým pradávným kořenům.

Duch mi chtěl sdělit, že jsem právě něco pochopila, že je něco u konce, jeden cyklus.A vždy to dělá znameními.Těmi, které můžeme nejlépe rozeznat.Těmi, jejíchž myšlenková forma je nejlépe spojena s naší myslí. (není náhoda, že jsem se to dočetla právě dneska) Moej nejvíce aktivovaná myšlenková forma byla tedy formulka latinského zaříkadla KRVE, to že jsem jela pro výsledky  KREVE a dokonce i jeden zážitek patřící mezi ty nevšední , jež se mi stal dnes v jednom obchodě.Vzpomněla jsem si ,co mi říkal. : „Máš červené oči.“Červené oči.Krvavé oči.Proto Duch vyjádřil dovršení svého záměru také KRVÍ.Vyjádřil to ZNAMENÍM.Celý život je plný znamení.Stačí se na ně jen správně podívatJ

Au , ale bolelo to. =D

Duchu, děkuji ji ti za to ,že jsi.Za to , že do mého života přivádíš ty ne vždy dobré, ale správné situace a hlavně ty správné lidi.

Děkuji.

Tak se staň.