Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Smutek

23. 11. 2007
0
0
678
Autor
brndudlik

Vím, že tím nikoho nenadchnu, ale chtěl jsem si vylít srdíčko... Díky za kritiku...

Proč krásných chvil si člověk neváží,

nedává radost, smích a lásku.

Teď smutek můj je jako závaží,

položil jsem život v sázku.

 

Proč člověk dělá hrozné věci,

jenom těm co miluje?

Teď nechci slyšet žádný kecy,

že mě někdo lituje.

 

Udělal jsem strašnou blbost,

moc ublížil jsem dívce své.

Není pro mě žádná radost,

bolí mě teď srdce mé.

 

Proč neříkal jsem jí, jak mám ji rád?

Že je pro mě láskou jedinou,

Pouze s ní chci být a jen se smát,

staň se prosím mojí rodinou.

 

Proč sedím tu jen se svým pitím?

Měl jsem říci miluji tě, chci tě-napořád,

utvrdit jí v tom co cítím.

Když viděl jsem jí-měl jsem pookřát,

 

Objímám tu kousek plyše,

nemůžu jíst a nemůžu spát.

Chodím jako tělo bez duše,

s Tebou chtěl bych se zas smát.

 

Vím, že je to marné přání,

za šanci bych duši dal.

Spousta lidí nemá zdání,

proč teď zapíjím tu žal.

 

 


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru