Láska není jen slovo

        Láska není

 jen

  slovo             

        Zase jedno ráno. Budík, z postele, -ještě spím-, zase budík – už bych měl vstát. Zamačkávám budík a lezu. Je mi zima. Dost rozdíl – teplo peřiny kontra mrazivý chlad v noci větraného pokoje. Jak nerad mám tyhle ranní chlady. Celá tahle rána jsou tak.. pochmurná, vlezlá, nuzná – nemám je rád.

„Petře, no tak!“ , matčin hlas znící z kuchyně. „Snídaně! Snídááněě!“.

Říkám, že je nemám rád. Ta rána!                                                                A do školy.. .

            „Nazvěme cokoli láskou a nikdy to nebude chyba. Vztah otce, syna - láska? Citové pouto k místu, kde jsme si jako děti hrály - láska? Naše oblíbená obrázková kniha - láska? Proč je slovo láska, tak často používané, leč jen tak málo chápané? Chápané..  . Dnešní doba si klade za důležité mnohé priority: průbojnost, asertivita, samostatnost, bezohled k druhým, jasně vytyčené cíle, snaha kariérního růstu, .. bla bla bla.  Souhlasí ještě někdo v dnešní době se slovy kapely mého mládí –Beatles- All you need is love?    

…???                                                    “.

            Citace vážené paní profesorky konečně u konce. Profesorka u konce s dechem. Já u konce schopnosti naslouchat. Cha - citace, rozvášněný monolog, -ponuknut upřeným pohledem spolužáka Ladislava, jež svou atletickou postavou může lákat davy- to byl. O jeho upřeně, vybízivém, náruživém pohledu se zmiňovat nebudu.

Rána jsou jasná – ty, rád nemám. Škola? Co dodat ke škole? Vzdělání - nutné. Učit se - nudné. Mohu to změnit? Ne. A láska? Je láska doopravdy jen slovem? Slovem nechápaným? Slovem nepochopeným? Či jen špatně ..UCHOPENÝM? 

…???

Johanes Mario Simmel

-Láska je jen slovo-