Mea culpa in vino est

Nějak jsem pozbyl anděla, povědomá fráze a opakovat se? to se přeci nedělá...
Pane Kryle, copak mě neslyšíte v té tmavé místnosti to jsem já... a "anděl" oknem uletěl mi.
Teď ale změním kext! "on přítel uletěl mi" a je mi po něm smutno velmi.

Když oknem mávali jsem na sebe, parodujíce ptáky... já trošku jsem se zastyděl, tam... mezi paneláky.

A nyní vědom omylu, tvář musím smutnou schovat, za víno z našich večerů, snažím se orodovat...

* Tak prosím radu dej mi, koho se tázat, zdali pak po tom vínu, nemá mě ráda, či snad se leká, nebo snad bojí se....? či se leká, nebo bojí se?

Do okna jsem už nehleděl a tak jsem zhasnul taky, přítele jsem už neviděl, dělí nás asi mraky...

Snad jednou odpustí mi, že jsem snad místo vína, měl použít raděj rýmy, po nichž se neusíná.

Tak prosím radu dej mi... */