Klára a Nagoja I

Zazvonil mi mobil,hrála mi písnička "My heart will go on" z Titanicu...."Prosím?.....ne...jo,příjdu...tak zatím!" volala mi Bára,jestli dnes jdu do stáje,když je Stávka učitelů.Vylezla jsem z postele,vzala jsem si ručník a oblečení a šla jsem do koupelny....Dala jsem si teplou sprchu.Utřela jsem se do ručníku,oblékla se a začala se rozčesávat.Potom jsem si vyčistila zuby a šla jsem do kuchyně. "Dobré ráno,Kláro!" "Ahoj mami,ahoj tati." Posadila jsem se ke stolu a začala jíst vánočku s máslem a marmeládou "Nejsou v tom hrozinky,že ne?" "Neboj,tady nejsou,přece víme,že je nejíš" řekla máma. "jdeš dneska do stáje?" "Joo,chtěla bych" "Tak tady máš lístky,a jestli chceš,můžeš si vzít foťák." "Jupí,děkuju!" řekla jsem mezi  sousty....po snídani jsem si běžela do pokoje pro věci a potom sem si vzala mamčin foťák.Já mám sice taky,ale ten nefotí moc dobře koně v pohybu.Rychle jsem se tedy napakovala a vyrazila jsem na autobus.Přijel přesně,takže už za 20 minut jsem stála před stájí.Šla jsem se převlíct do klubovny,vytáhla jsem foťák a šla jsem do stáje. "Ahoj Jolynko,jak se máš?Bára přijde,neboj!" a vyblejskla sem si ji. "Nagojo,zlatíčko!Pojď sem,broučínku můj!" pozdravila jsem svého koníka.Zafuněla mi do ucha a začala mě olizovat ucho. "No tak,nechej toho..prosím..pojedeme ven,ano?" Vešla jsem do boxu,dala jí ohlávku a vyvedla jsem si ji před stáj,kde jsem ji uvázala. "Počkej tady,dojdu si pro čištění a pro sedlo.."  rychle jsem si donesla seldo,uzdu a čištění. "teď tě zase vyhřebelcuju,jo?" Zařehtala,jako kdyby chtěla říct "Šak já sem tvůj hodnej koníček,já sem hodná,neboj se!" Usmála jsem se pro sebe a začala ji hřebelcovat.Jakmile jsem byla hotová,dala jsem ji na hřbet dečku a na ni položila moje nové,krásné westernové sedlo.Potom sem ji sundala ohlávku,a dala ji na hlavu uzdu s pákovým udidlem.Hodná,teď stůj,ještě si tě vyfotím." Stála tak pěkně,a potom se otřepala,že to nešlo nevyfotit...."Ahoja!" "Ahoj Baru!" "Nechceš vyfotit párkrát při tréningu?" "To bys byla moc hodná!" "V phodě,ty mě potom taky vyfotíš,jak tě znám." "To jo!" a obě jsme se zasmály.Nasedla jsem na Nagoju a jely jsme na jízdárnu.Dneska se snažila,jako by se mělo stát něco,na co nikdy nezapomeneme.Bára mě několikrát vyfotila.po tréninku jsem Nagoju vyčistila,nakrmila a odvedla ji do výběhu.Šla jsem za Bárou a Joly na jízdárnu a sledovala jak trénují na závody,kterých jsem se s Nagojou taky měla zůčastnit.Párkrát jsem je vyfotila.Najednou jsem uslyšela výstřel a hrozné,nezapomenutelné zařehtání - bylo plné bolesti.Tychle jsem vyskočila,a plná strachu co se stalo,jsem běžela k výběhu,kde jsem výstřel slyšela.Na zemi u hrazení ležela Nagoja,s prostřelenou halvou.Stála jsem nad ní,a rozbrečela jsem se.Kolena se mi podlomily,omdlela jsem.Ležela jsem tam vedle Nagojy,dokud mě holky nezačaly hledat.Probudila jsem se v klubovně. "Co se stalo?" zeptala jsem se..."někdo...někdo zastřelil nagoju." "Já..já..já myslela že to byl jen sen...nééééé!!!!" Vyběhla jsem z klubovny.Chtěla jsem být daleko odtud...daleko od těch lhářů...říkali že Nagoja je mrtvá....není,ona musí žít!!Prosím!!!!!!!!!!!!!! Utíkala jsem do lesa...hluboko.Tam  jsem si sedla na pařez a brečela jsem.Seděla sem tam dlouho.Vstala jsem,protože mi už byla zima.Šla jsem pomalu po jezdecké stezce.Tady sem porpvé jela s Nagojou ven.Pamatuju si to jako kdyby to bylo dneska.Chtěla pořád cválat,proto jsem byla ráda že Bára a Joly jely se mnou,pro jistotu.Teď se mi moje sny o vítězství,společných zážitků,ukázek a představení rozplynuly.Všechno je pryč...Už nikdy ji neuvidím.Došla jsem k výběhu,kde sem naposled viděla Nagoju živou.Snad,jestli to není sen,sem se rozhlédla,jestli Nagoje vesele neběhá po výběhu,nebo nestojí u brány a nečeká na krmení.Ne,nikdo nikde nebyl,Bylo tu ticho.Sedla jsem si na břevno a koukala do ničeho.Přemýšlela jsem,jestli má život cenu.Ano,má,ale za jakých okolností?Tím že ztratím někoho milovaného..??Nevím...Nebude ale trvat dlouho,a Nagoju zase uvidím.Tam nahoře se potkáme....

KONEC PRVNÍ ČÁSTI.....