Hloupá

Jsi hloupá...

Zraješ a již často se ti stýská

po dosud nepoznaném

Nevnímáš snahy přírody

a drze se jim směješ

celým svým tělem

Rušíš chichotáním očí

a ve tmě hlasitě mžouráš srdce do zdi,

ale o doteky nestojíš

a přece smutně

tak zbytečně smutně

jsi hebkým prů-svitem nocí

asi nedobrovolně - nevím

Tak trochu úmyslně si bušíš hlavou o mraky,

aby pršely trny ze zamrzlé řeky citů

a přiblble se usmíváš - snad spokojena 

sama se sebou

Od nikoho nic nechceš,

abys třeba náhodou 

taky nemusela dát

Asi tě to ještě baví

anebo . . .

. . . jsi vážně trochu hloupá

---