Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePo tvářích stékají mi slzy....
09. 12. 2007
1
6
339
Autor
smutný_kluk
Sedím tu na židli
A po tvářích stékají mi slzy
Nevím kdy spatřím tě
Doufám však že brzy
Za okny padl stín
Dopadl až ke mně
Asi ho pozdravím
Pohladím ho jemně
A on mi zamává
Zamává mi z dáli
A já se otočím
A zamávám mu taky
A ráno odletí
Odletí ode mne
Protože poletí
Má lásko pro tebe
A já si nasednu
Nasednu na něho
A s tebou poletím do ráje bílého
A ten ráj pro nás jenom je stvořený
Jen pro mne a pro tebe
Jen pro nás oba
Je pro nás postaven
Z čistého kamení
A voda průsvitná možná tam pramení
A tam zalehnem do trávy spolu
A nikdy už nebudem
Trpět
Znovu
A
znovu
6 názorů
skus si udrzat naznak tajomna...citatel si rad domysla-podla mna by stacilo prvych 7 versov. koniec je tiez pekny.t
Příliš mnoho slov, upovídané jak paní Nováková... proškrtat by to chtělo. Slovosled plsobí obšas dost šroubovaným dojmem, možná jak se snažíš dodržet rytmus a rým.Radil bych Ti nepouštět se hned do tak rozsáhlých věcí, zkoušet nejdřív zacháazet s jazykem na menším prostoru. A nenutit se do rýmů.